|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
|
NATO Transformation and the Capability Gap
Ruml, Ken ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je makro-komparativní případovou studií, která pojednává o problematice dlouhodobé neochoty většiny členských států poskytnout Severoatlantické alianci nezbytné vojenské schopnosti. Propastný rozdíl mezi deklarovanou ambicí Aliance a jejími schopnostmi existuje minimálně od Kosovské krize z roku 1999. Pouhé dva roky uplynuly od přijetí nové strategické koncepce, která potvrdila roli NATO jako aktéra řešení konfliktů, ale hodnocení nedávné operace v Libyi naznačují, že nerovnováha mezi ambicemi a schopnostmi přetrvává, a to navzdory četným iniciativám majícím za cíl zlepšení vojenských schopností jednotlivých členských států. Otázka proto zní, jaké faktory nejvýznamněji ovlivňují chování států v rámci organizace a jakým způsobem lze státy motivovat k lepším výkonům. Na problematiku je nahlíženo z pohledu neorealismu, který klade důraz na strukturální vlivy, a konstruktivismu, který zase upřednostňuje vlivy vnitřní, zejména státní identitu. Výsledky analýzy metodou mlhavé množiny naznačují, že nejschůdnější cestou, jak nastolit rovnováhu mezi ambicemi a schopnostmi NATO, je harmonizovat iniciativy NATO a EU v oblasti obrany a pokusit se o vojenskou integraci.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Testování vybraných teoretických přístupů v otázce výstavby americké radarové základny v České republice
Holý, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl otestovat schopnost tří vybraných teorií mezinárodních vztahů vysvětlit jednání České republiky v konkrétní zahraničněpolitické otázce. Těmito základními teoretickými přístupy jsou neorealismus, utilitární liberalismus a konstruktivismus, zkoumanou kauzu pak představuje problematika umístění americké radarové stanice protiraketové obrany na českém území. Zahrnutí většího počtu teorií umožňuje podívat se na problém v širší perspektivě, neboť každý z uvedených přístupů akcentuje jiný soubor nezávislých proměnných, skrze který se pokouší český postup v dané kauze vysvětlit (autonomie a vliv v případě neorealismu, zájmy domácích aktérů u liberalismu, mezinárodní a domácí normy pro konstruktivismus). Díky tomu bylo možné v práci kriticky zhodnotit, které hlavní faktory se nejvíce podílely na českém rozhodování o přijetí či nepřijetí americké nabídky, a poukázat tak i na určité obecnejší zákonitosti formulování české zahraničně- bezpečnostní politiky jako takové. První kapitola práce má za úkol krátce uvést čtenáře do historicko-politického kontextu, v následujících třech kapitolách jsou pak testovány jednotlivé teorie empirickým srovnáním jejich deduktivně stanovené hypotézy s hodnotou závislé proměnné, kterou v naší práci představuje odpověď České republiky na americkou...
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Realism and the Nixon Administration: Triangular Diplomacy as a Tool of US Foreign Policy
Moravčík, Vladimír ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá zahraniční politikou USA za vlády Richarda Nixona. Konkrétněji zkoumá přístup USA ke komunistické Číně (ČLR) a trojúhelníkové diplomatické vztahy mezi USA, SSSR a ČLR. Diplomová práce vychází po teoretické stránce z realismu, zejména z ofensivního a defensivního neorealismu reprezentovaným Johnem Meiersheimerem a Kennethem Waltzem. Diplomová práce aplikuje teoretický koncept wedging strategií jako nástrojů power-balancingu na vybranou zahraniční politiku USA. Diplomová práce provádí kvalitativní případovou studii pomocí metody process-tracing. Kauzální mechanismus odvozený z konceptu zaklínění strategií je teoretizován a dále aplikován v analýze. Analýza zahraniční politiky USA vůči Číně obsažená v diplomové práci zkoumá jednotlivé stopy teoretizovaného mechanismu wedgingu. Výsledky analýzy ukazují, že USA narušily čínsko- sovětské spojenectví pomocí strategie defensivního wedgingu využitím čínsko-sovětského rozkolu. USA navázaly politické styky s ČLR a nabídly čínskému vedení strategické záruky nepřímo namířené proti SSSR. Tyto záruky byly posléze předmětem klíčových klauzulí Šanghajského komuniké z roku 1972.
|
|
|
Politicko-ekonomické vztahy Španělska a Maroka: vzájemná závislost, nebo bezpečnostní otázka?
Chmaitilliová, Dina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce "Politicko-ekonomické vztahy Španělska a Maroka: vzájemná závislost, nebo bezpečnostní otázka?" pojednává o politicko-ekonomických vztazích Španělska a Maroka od konce 50. let do současnosti. Tento vztah obou zemí je založen nejen na vzájemné spolupráci a podpoře, ale také na vzájemné rivalitě. Citlivou oblastí je po téměř celé analyzované období rybolovná politika, a také územní spory o Západní Saharu, Ceutu a Melillu, Sidi Ifni a ostrov Isla de Perejil (arabsky Leila). Hlavní hypotézou práce je, že vztah Španělska a Maroka odpovídá neoliberální teorii, a tedy prioritou ve vzájemných vztazích jsou ekonomické cíle a zajištění prosperity, a neodpovídá neorealistické teorie, kdy jsou prioritou bezpečnostní cíle. Tuto hypotézu jsme dokazovali metodou shody (Congruance Method) a komparativní metodou jednotlivých sledovaných období a závislých a nezávislých proměnných. Závislou proměnnou byly politické a ekonomické vztahy a nezávislými proměnnými byly ekonomická reforma v Maroku, vzájemná bilaterální spolupráce, rybolovná politika, politika jednotlivých španělských vlád směrem k vládě marocké a vybrané spory o území. Ve výsledku jsme hypotézu potvrdili ve všech sledovaných obdobích. Marocko- španělské vztahy odpovídají neoliberální teorii a jejich základem je úzká ekonomická spolupráce,...
|
|
|
Komparace postojů Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky k otázce humanitárních intervencí
Jeřábek, David ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Vlček, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přístupem tří států - Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky, k humanitárním intervencím a konceptu R2P. Cílem práce, která je koncipována jako komparativní případová studie, bylo zjistit, co ve skutečnosti motivuje vybrané státy k tomu, aby zaujaly konkrétní postoj v rámci dané problematiky intervencí. Prostřednictvím hypotéz a proměnných vytvořených na základě vybraných teoretických přístupů, tj. neorealismu, liberalismu a konstruktivismu, se práce snaží určit, který ze zmíněných přístupů má v rámci zvoleného tématu největší vypovídací hodnotu. Každý z teoretických přístupů pracuje s jiným souborem informací, kterým potom přisuzují různou důležitost. V první části práce jsou představeny a popsány humanitární intervence, koncept R2P a jednotlivé teoretické přístupy. Formulovány jsou jednotlivé hypotézy i výzkumná otázka a definován je metodologický rámec. Druhá část práce se následně zabývá analýzou vývoje jednotlivých postojů a jejich kategorizací. Posouzeny jsou také jednotlivé nezávislé proměnné vycházející z teoretických přístupů. Práce prostřednictvím analýzy konkrétních postojů identifikovala, že Brazílie s Jihoafrickou republikou mají oproti Indii jiný vztah k pojetí bezpečnosti a na základě svých vlastních identit vnímají intervence a koncept R2P rozdílně....
|
|
|
Russia's Syria policy: geopolitical interests or defense of great power identity?
Hirling, Marcel ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Ananyeva, Ekaterina (oponent)
of Master thesis Russia's Syria policy: geopolitical interests or defense of great power identity? Marcel Hirling Abstract: Russia has been the dominating actor in Syria since the outbreak of the civil war in 2011. Researchers disagree what Russia motivates to block UN resolutions, support Assad, and intervene militarily in 2015. Academics have mainly focused on neorealist explanations. Constructivist arguments have been shortcoming so far as they miss a detailed theoretical justification and empirical evidence. This thesis aims to fill this gap by arguing that the objective utility of Syria is marginal. Instead, Syria provided Russia the opportunity to present itself as a global power, able to shape world affairs on eye level with the US. Therefore, this paper conducts a congruence analysis, which evaluates each theory's explanatory power. The analytical section is split into three parts. The first shows that events before Syria did not make a Russian intervention in Syria necessary, but that recognition of Russia's global power identity has been denied. That Russia's actions in Syria are not entirely congruent with neorealist expectations is shown by the second part. Finally, by conducting a content-analysis, several Russian narratives are evaluated that support the argument that Russia seeks...
|
host ::
RSS.